Půlnoční jednorožec - 16. kapitola

22. září 2010 v 14:32 | bella130 |  Půlnoční jednorožec
Půlnoční jednorožec 1
Po delší odmlce přidávám 16. kapitolu Půlnočního jednorožce. Snad se vám bude aspoň trochu líbit. Přeji vám příjemné čtení, vaše bella130.

16. kapitola

(Pohled druhého jednorožce) 
Šel jsem se pouze napít do lesa. Chodívám do něho vcelku často, protože tu je klid a bezpečno. Po chvilce jsem zaslechl podivné šustění. Nevšímal jsem si ho a dál v klidu pil. Když v tom najednou se přede mnou objevil úplně stejný jednorožec, kterým jsem byl já.  Najednou začal couvat, já si nabystřil roh a byl připravený se bránit. Najednou se ale otočil a začal utíkat. Mně to nedalo a běžel jsem za ním. Po chvilce se ale opět zastavil a začal tentokrát útočit on na mě. Tentokrát jsem začal couvat já, protože jsem cítil, že se budu měnit zpátky v člověka. A to vůbec nebylo dobré. Než jsem ale stačil cokoliv udělat, dopadl jsem na zem. On na mě jenom vyjeveně koukal. On se najednou začal taky měnit, a to mě zarazilo ještě více. Co to má všechno znamenat? Po chvilce dopadla na zem dívka.
Nevěřícně jsme z jednoho na druhého koukali. Ta podoba té dívky se totožnila s tou mojí. Co to povídám. To nemůže být možné. Že by to byla moje dcera? Tu co jsme před necelými 16 lety nechali před domem dětského domova? Ale co by tu potom dělala? Ne, to nemůže být pravda. Pouze se mi to zdá. A nebo se mýlím? 
"Ty, ty taky?" zeptal jsem se jí po chvilce a musel na ni ukázat prstem. Byl jsem z toho víc než zmatený.
"Jo, já taky. Co jsi zač a co tady vůbec pohledáváš?" odpověděla mi a zvědavě se mě zeptala.
"Já se tu šel pouze schovat a napít se vody," mluvil jsem k ní roztřeseným hlasem. To bylo tím, jak jsem byl z toho všeho mimo.
"Aha," zněla její odpověď.
"A co ty tady pohledáváš? A když jsme u toho, jak se vůbec jmenuješ?" zvědavost mi nedala a já se té dívky musel, prostě zeptat. Ať už mi odpoví úplně cokoliv, chci o ní vědět aspoň něco, abych se přesvědčil, zda jsem se mýlil či nikoliv.
"Já jsem se šla proběhnout. A jmenuji se Bella Swanová. A teď mám na vás pár otázek. Byla bych moc ráda, kdybyste mi na ně odpověděl po pravdě. Existuje na světě víc jednorožců? A proč jsem na vás tak hodně podobná? Tohle totiž není jenom náhoda, a tak proto se vás na to ptám." Nad jejími otázkami a její odpovědí jsem se zarazil. Takže přece je to moje dcera. Jak je ale tohle jenom možné? To nedávalo žádný smysl. Než jsem jí odpověděl, pečlivě jsem se nad svými slovy zamyslel. 
"Rád tě poznávám, Bello. Já se jmenuji Charlie Swan. Nevím sice, jak je tohle všechno možné, ale asi jsi má dcera. A pokud jí opravdu jsi, tak jsi to měnění v jednorožce zdědila po mně. Jedině tímhle způsobem by se to dalo vysvětlit. A to, že jsi na mě podobná, to je až moc podivné. Takže, jak jsem už jednou řekl, jsi asi mojí dcerou. Tím se vše vysvětluje." Nevěřícně na mě koukala. Já se jí ale nedivil. Musel jsem jí to ale říct, protože to tak asi buhužel je.

(Pohled Belly)
Najednou mi všechno začalo zapadat do sebe. Takže, přece jenom je to můj otec? Ale to není možné. Nebo ano? Nevěřícně jsem se na něho dívala a nedokázala tomu všemu uvěřit. Ze sebe jsem nedokázala vydat ani slovo. Vůbec jsem nevěděla, co mu mám na to všechno říct. Několik minut jsme ze sebe nedokázali spustit oči. Po chvilce jsem se konečně zmohla na první slovo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BellaTS BellaTS | Web | 22. září 2010 v 14:45 | Reagovat

Skvělá kapitola! Musím se přiznat, že s tím tátou Belly, jsi mě trošku zaskočila. Jsem zvědavá, jak se to vyvine! :-)

2 klapulinka tvé Affs♥ klapulinka tvé Affs♥ | Web | 22. září 2010 v 19:24 | Reagovat

Ahoj Affs, na blogu je vyhodnocení kontroly tak se koukni =)) http://klapulinka.blog.cz/1009/vyhodnoceni-kontroly-affs

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama