No big deal - 2. kapitola

22. června 2010 v 15:00 | bella130 |  No big deal
No big deal
Přidávám 2. kapitolku No big deal. Bella bude pořád přemýšlet nad tím, jak to, že ten její sen dává smysl. Neumí si to vysvětlit a Edwardovi to připadá stejně divné, jako jí. Jak se to bude rozvíjet dál? Proč ve snu probíhá děj, který se zdá být realitou? To si budete muset přečíst, tuhle kapitolku, abyste se to dozvěděli. Přeji příjemné čtení. Vaše bella130:)

2. kapitola
"Takže, abychom si to ujasnili. Ty, mě znáš odmalička a podle tvého dialogu to setkání s tebou, právě proběhlo i probíhá?" zeptala jsem se ho.
"Vím, že tobě to bude připadat divné a možná mi nevěříš, ale je to pravda," upřeně se na mě podíval a hledal v mých očích stopu něčeho, co nedokázal rozeznat, ale neviděl  v nich nic, než čistou zvědavost.
"No, víš je v tom, ale menší háček, Edwarde. Ten děj ve skutečnosti ani neprobíhá, protože to je jenom sen. A je mi velmi divné, že to všechno dává, až tak logický smysl. Nevím, co si mám o tom všem myslet," vzdychla jsem.
"Ale, to nedává žádný smysl, Bello. Jak je tohle vůbec možné?" zaraženě se na mě podíval.
"To je právě ta záhada, nedokážu si to vysvětlit. Nevím, proč tomu tak je, ale budu tomu muset přijít na kloub," přitáhla jsem si svoje kolena blíž k tělu, položila jsem na ně hlavu, zavřela oči a snažila se přijít na něco, co by dávalo nějaké logické vysvětlení. Ale, bylo mi to k ničemu, protože jsem měla totálně vyprázdněnou mysl.
"Bello, nad čím přemýšlíš?" přerušil ticho kolem nás a ustaraně se na mě podíval.
"Nad čím asi tak?" pozvedla jsem jedno obočí a řekla.
"Jak bych to asi tak mohl vědět, Bello. Nejsem vševědoucí a navíc ti neumím číst myšlenky," lehl si do trávy a zavřel oči.
"Promiň, já to tak nemyslela. Jen, že mě ta realita toho snu neustále deptá. Nemůžu uvěřit tomu, že vše, co právě probíhá, je i ve skutečnosti. Nedokážu k tomu prozatím najít žádnou souvislost nebo logické vysvětlení," Edward se na mě zamyšleně podíval a poté mu v očích najednou zajiskřilo. Možná konečně přišel na něco, co by tuto situaci vysvětlilo.
"Bello, vzpomněl jsem si na podobný případ. Mojí bývalé nejlepší kamarádce Lerry se stalo totéž. Byla na táboře, když se jí to stalo. Usnula brzy večer. Začalo se jí zdát o Vánocích a o tom, jak to u nich probíhalo a podobně. Ten sen byl pro ni, tak reálný, že v něm zůstala a nikdy se neprobudila. Snažili jsme se ji vzbudit a podobně, ale nemělo to žádný smysl, protože její tělesná schránka zůstala tady a její duše bloudila v ději snu. Možná to samé se, právě stalo i tobě. Nevím sice, jak je to možné, ale je to jediné nejlogičtější vysvětlení." Edward se opět posadil a začal mi vyprávět svoji verzi vysvětlení.
Bylo to napínavé, ale zároveň i děsivé. Že by to samé, se opravdu stalo i mně? Ale to přeci není možné, nebo se mýlím? To by ale znamenalo, že bych se už nikdy nevzbudila a nevrátila se, do svého skutečného světa.  A vše co jsem doposud budovala, bude ztraceno. To já přeci nechci, tak proč to všechno? Na tyto otázky jsem bohužel neznala odpovědět. Celá sklíčená jsem si lehla do trávy, otočila se na bok a přitom jsem se stočila do klubíčka.  Bylo toho na mě dost. V této chvíli jsem nedokázala myslet na nic jiného, než na to, že navždy budu bloudit ve svém snu, z kterého se bohužel nikdy neprobudím. Dívala jsem se do prázdna a snažila se zatlačit svoje vzlyky, které se mi draly z očí. Najednou jsem cítila Edwardovy studené ruce, které mě hladily po zádech.  Určitě se mě snažil utišit, protože mi navíc ještě k tomu začal broukat nějakou uklidňující melodii, která mě naprosto ovládla a já se z ničeho nic začala cítit o něco líp. Otočila jsem se na něho a usmála se. V jeho obličeji jsem zaznamenala bolest a pochopení.
"To bude dobré, Bello, uvidíš. Než se naděješ, budeš zase zpátky v realitě. A navíc to, co jsem ti říkal, nemusí být, zrovna tvůj případ, takže se tím nemusíš trápit. Jen jsem ti dál příklad, který by mohl vše vysvětlit," pousmál se na mě a pohladil po tváři. Díval se na mě s takovou něžností a láskou, že bych klidně jeho slovům uvěřila. V sobě jsem najednou pocítila pocit, který jsem doposud nepoznala. V jeho přítomnosti jsem se cítila jako hadrová panenka. Co to tady povídám za blbosti? Vždyť ho sotva znám, tak jak to že k němu pociťuji lásku a náklonnost? Připadalo mi to velice zvláštní, ale v této chvíli mi už to bylo jedno. Je to přeci jenom sen, a ne realita. Nebo se opět ve svých slovech mýlím? A je ta verze příběhu o Lerry, co mi řekl Edward, pravdivá? A jestli ano, tak co se bude dít se mnou dál? Najdu konečně smyslu plné odpovědi? Je na čase se nad tím pořádně zamyslet a začít s tím něco dělat. Otázkou mi, ale stále zůstávalo co?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kikinka kikinka | 22. června 2010 v 16:45 | Reagovat

suprové :o) už sa teším na pokračovanie :o)

2 Claire - SB Claire - SB | 25. června 2010 v 18:25 | Reagovat

Ahojky tento komentář je kopírovaný pro všechny stejný...od neděle do 25.7 bude muj blog pozastaven..nebudu tu jedu na mesic do lázni po operaci..takze to vezmete na vědomí a moc se omlouvam :-) zatim pa za měsíc

3 Klapulinka tvojee Affí ♥♥ Klapulinka tvojee Affí ♥♥ | Web | 28. června 2010 v 17:10 | Reagovat

ahooj, tato kapitolka je vážně krásná =D už to začíná být vážný =DD

4 Klapulinka tvojee Affí ♥♥ Klapulinka tvojee Affí ♥♥ | Web | 30. června 2010 v 14:41 | Reagovat

ahojík obíhám =))

5 Kate Kate | Web | 30. června 2010 v 21:54 | Reagovat

Je úžasná stejně jako ta první :)

6 Klapulinka tvojee Affí ♥♥ Klapulinka tvojee Affí ♥♥ | Web | 1. července 2010 v 21:56 | Reagovat

jsem tady zase =))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama