For what do I really live? - 1. část

26. května 2010 v 15:40 | bella130 |  For what I realy live? (jednorázovka)
For what I realy live?
Toto je moje první jednorázovka s názvem For what do I really live? V překladu to znamená: Pro co mám vlastně žít? Napsala jsem ji při svoji chmurné náladě, tak se prosím nedivte, že je divná. Dávám vám ji tady jen pro zkoušku, abych zjistila vaše názory na ni. Jestli se vám líbila nebo ne, to mi jedno. Hlavně mi prosím zanechte komentík s vaším názorem. Je to vlastně o tom, že Belle zemřeli rodiče ve válce a jí se jako jediné se podařilo utéct. Jak se s tím vším Bella vyrovná? Najde někoho, s kým by mohla být zase štastná? Nebo spadne na dno? Povídka bude rozdělena na tři části. No, to by bylo asi tak všechno. Přeji vám příjemné čtení. Vaše bella130.

1. část
Byla chladná a temná noc. Ležela jsem uprostřed paloučku stočená do klubíčka a jen tiše vzlykala. Musela jsem stále myslet na tu válku, ty lidi a mé rodiče, kteří při ní zemřeli. Zabili je ty ukrutné stvůry, kterým se říká vojáci. Jim šlo jen o moc, zabíjení a ovládnutí celé naší země. Mně jediné se podařilo utéct. Nebylo možné mé rodiče zachránit. Bylo to tam, pečlivě střežené a já měla sama, co dělat, abych přes ně proklouzla. Běžela jsem přes les až sem, na tento palouček. Neměla jsem už víc, žádnou naději, prostě nic. Zhroutila jsem se k zemi a začala jsem vzlykat. Proč se to muselo stát právě mně? Co jsem komu udělala? Jsem sama a zůstanu. Není tu pro co žít. Mám ten hororový obrázek stále před očima. Ta bolest, ti lidi zalití v krvi, to neodpustitelné utrpení a mučení. Není dobré nad tím přemýšlet, protože je ta bolest akorát dvojnásobně horší. Z lesa jsem najednou uslyšela podezřelé zvuky, které se nesly zblízka. Jestli, to jsou ti vojáci, co se mě snaží vypátrat a zabít, tak si přeji jenom jedno, aby to ukončili semnou rychle. Ale, oni to nebyli, což mě překvapilo. Někdo mě kousnul do krční tepny, vzal do náruče a nesl mě někam pryč. Nebránila jsem se, ale ani nekřičela. V této chvíli mi už bylo všechno jedno.
Cítila jsem oheň a bolest po celém těle. Největší oheň jsem cítila u svého uhánějícího srdce, které bušilo z posledních sil. Umírám, řekla jsem si v duchu. Probudila jsem se v malé komůrce. Netuším v jaké, protože všude kolem panovala tma. Ležela jsem na nějaké posteli, ke které jsem měla svázané nohy a trup. Ruce jsem měla naštěstí volné. Tato poloha mi však byla velice nepříjemná. Cítila jsem se divně, tak nějak nesvá. Sáhla jsem si na krční tepnu, abych se ujistila, zda mi ještě tluče srdce, kde mě předtím někdo kousnul. Necítila jsem nic, což mě vyděsilo a znepokojilo. Hlavou mi pořád běhali tyto otázky. Jak to, že žiji? Kdo mě to vlastně zachránil a proč? Co to semnou ten dotyčný udělal? Proč cítím šílené pálení a sucho v krku? A proč mám pocit, že mám zlepšené všechny svoje smysly?
Na tyto otázky jsem nenacházela odpověď. Najednou jsem uslyšela něčí kroky a hlasy. Nezpanikařila jsem, právě, že naopak zachovala jsem si raději chladnou hlavu. Dveře se otevřely dokořán a někdo rožnul světlo. Okamžitě jsem si zakryla svoje oči před světlem, protože mi to bylo velice nepříjemné. To bude zřejmě tím, že jsem dlouhou dobu trávila ve tmě. Slyšela jsem, jak šel někdo k mojí posteli a začal na mě mluvit.
,, Dobrý den, děvče, jak pak se cítíte?" zeptal se mě mužský hlas. Nepodívala jsem se na něho, protože jsem se bála a navíc jsem neměla chuť mu vůbec odpovídat.
,,Co jste zač a co po mě chcete?" odkryla jsem si ruku a podívala se na toho muže nenávistně. Měl, černé dlouhé vlasy, kterému sahaly až k ramenům, černé oči a bledou kůži. Na sobě měl černý kabát, černé kalhoty a boty. Naháněl mi husí kůži a vypadal jako by mě chtěl zabít.
,,Omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit. Já se jmenuji Sam a přišel jsem tě zkontrolovat a všechno to, co se semlelo vysvětlit. Vyslechneš mě prosím tě?" podíval se na mě omluvně a řekl.
,,Měla, bych?" ušklíbla jsem se na něho.
,, Ano, to bys měla, protože to je velmi důležité," odpověděl mi s důrazem na svoje slova.
,, A co, když to slyšet nechci?" založila jsem si ruce k pasu a zamračila se.
,,Stejně ti to řeknu. Běžel jsem náhodou kolem a uviděl tě stočenou do klubíčka a vzlykající žalem na zemi. Bylo mi tě líto a myslel jsem si, že umíráš a tak jsem se rozhodl, že tě přeměním v upíra. Pro mě se to zdálo jako nejlepší řešení. Potom jsem tě vzal do náruče a odnesl tady. K posteli jsem tě svázal ohledně bezpečnosti. Ale, vypadáš na novorozeného upíra klidně, což mě u tebe překvapuje. Jo, měl bych tě upozornit na několik věcí a naučit tě je. Myslím, že dnes je na první nácvik dobrá příležitost. A rád bych ti představil moji sestru Jeany. Rozvážu tě a půjdeš semnou ," pousmál se na mě, vycenil na mě přitom svoje špičaté zuby a rozvázal mě.
,,Cože to jsem? A co jste to ze mě udělal? Děláte si ze mě srandu nebo co? A jen, tak mimochodem nikam s vámi nejdu a nebudu vás poslouchat a navíc vám ty vaše žvásty neberu," posadila jsem se, napřímila se a začala křičet.
,,No, no zase se tolik nečerti. Zachránil jsem ti život a navíc ti to můžu dokázat. Mám otázku. Pálí tě v krku?" pokrčil jedno obočí a s klidným hlasem řekl.
,,Pálí a hodně. Cítím se divně a úplně jinak a navíc moje srdce netluče, což mi připadá jako naprosto nemožné." Uklidnila jsem se a odpověděla mu.
,,No, vidíš.  A to ti jako důkaz nestačí? To jich potřebuješ víc?" přistoupil ke mně blíž a usmál se na mě.
,, Myslím, že jako první důkaz mi to stačí bohatě. Na ty další se raději nebudu ptát." Pousmála jsem se na něho a řekla.
Takže, abych si to shrnula. Ten muž mi tvrdí, že já jsem upír a tím, že mě proměnil, mi vlastně zachránil život. Ale, co budu dělat? Jak budu žít dál? Co semnou bude? Neznala jsem ani na tyto otázky odpověď. Budu muset počkat na to, co mi přinese můj nový osud a budoucnost
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kikinka kikinka | 29. května 2010 v 21:42 | Reagovat

zaujímavá poviedka :o)

2 christina001 christina001 | Web | 30. května 2010 v 18:46 | Reagovat

Líbí se mi to :D. Ráda čtu povídky o upírech:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama