Návrat Jane - Prolog

6. března 2010 v 11:29 | BellaTS |  Návrat Jane
Čauky, tohle je moje první povídka. Týká se toho, že Jane zradí Volturiovi a ona se ocitá u Cullenů. Ale, přijmou ji Culennovi mezi sebe? A dokáže i Jane najít ve Forks pravou lásku? Doufám, že se vám bude moje povídka líbit a zanecháte komentář.



"Když vás zradí někdo, koho považujete za přítele, není to příjemné. A co teprve, když vás zradí celá vaše rodina, se kterou žijete stovky let."



Věděla jsem, že bych se měla vzchopit, sbalit si, a co nejdříve odsud vypadnout. Ale nemohla jsem. Nemohla jsem se odpoutat od své rodiny, od své minulosti, od svého života.

Nebo ano? Nevěděla jsem. To jediné nač jsem v tu chvíli dokázala myslet, byla jejich zrada.

"Jak mi to mohli udělat?" ptala jsem se sama sebe, ale nedokázala jsem si odpovědět.

V duchu jsem si přehrávala celý dnešní den:

Začalo to tak obyčejně. Stála jsem v jedné ze spousty starých chodeb a čekala na Aleca. "Samozřejmě," přišel o hodinu později.

"Kde jsi sakra byl?," vyjela jsem na něj. Poslední dobou mě už vážně začínal štvát, nebylo to poprvé. Už jsem se chystala pořádně ho seřvat, ale on mě jako vždy zastavil.

"Uklidni se Jane, dřív to nešlo", začal, ale já ho nenechala domluvit.

"Jak dřív to nešlo? ", na rozdíl ode mě měl přece volno celý den.

"Já… no řešili jsme něco s Caiusem", odpověděl mi vyhýbavě. Nechápala jsem to, proč se pořád chová tak tajemně? Jako by přede mnou něco tajil, ale možná jsem už začínala být jen zbytečně podezíravá.

"No tak dobře, ale už prosím tě pojď, nebo zmeškáme shromáždění. Ve skutečnosti mě pomyšlení na to, že zmeškáme shromáždění vůbec netrápilo, právě naopak. Tohle "shromáždění" bylo nový výmysl Ara a já jsem ho silně nesnášela. No co, stejně ho to za chvíli přejde a bude po shromážděních.

"Ehm… ," začal Alec a já se zase vrátila do reality. "Shromáždění už proběhlo," řekl, ale pořád se tvářil vyhýbavě.

"Cože? ", šokovaně jsem vytřeštila oči. Možná to byla blbost, ale Arovi na tom dost záleželo. "Začalo o pár hodin dřív, nenapadlo mě, že to nevíš. Myslel jsem, že právě ty o tom informovaná budeš," dobíral si mě, ale mmě na tom nepřišlo nic směšného. Okamžitě jsem se otočila a běžela za Arem. Alec na mě ještě něco křičel, ale já ho nevnímala. Ara jsem našla až ve staré síni. Překvapilo mě to, nikdy tam nechodil.

Ale, o to víc mě překvapil samotný Aro. Jeho srdečná tvář byla pryč, jeho obličej teď působil až ztrhaně a jeho kůže se mi zdála ještě bledší než obvykle, pokud to vůbec bylo možné. Navíc měl v obličeji výraz, který jsem nedokázala pojmenovat, ale děsil mě. Nikdy jsem ho takhle neviděla.

"Aro, co se děje?" zeptala jsem se vyděšeně. V tu chvíli jako by se Aro vzpamatoval a uvědomil si, že tu jsem.

"Jane, drahoušku co tady děláš? " když se mě ptal, snažil se tvářit klidně, ale já ho znala dost dlouho na to, abych poznala, že ve skutečnosti tak klidný rozhodně není. Než jsem mu stihla odpovědět, rychle mě obešel a někam utekl. Nešla jsem za ním. Nehledala jsem ho. Později jsem toho litovala. Místo toho jsem šla na recepci za Giannou. Cestou jsem přemýšlela o Arovi. Jeho chování jsem si nedokázala rozumně vysvětlit. Když jsem tam konečně došla, Gianna nebyla na svém místě, ale já byla příliš zaujatá přemyšlením o Arovi a nevšimla si toho. Najednou jsem uslyšela křik. Křik, který jsem moc dobře znala a milovala, ale tady mě děsil. Byl to křik upíra, kterého zabíjejí. A ten křik patřil Arovi. Běžela jsem co nejrychleji na místo odkud jsem ho slyšela. Křik byl čím dál horší. Chvilkami jsem cítila i kouř. Byla jsem tam rychle, ale už bylo pozdě. Viděla jsem jen kousky Arova těla, které se povalovaly po zemi a válely v ohni. Kolem jeho ostatků stál Caius, Marcus a dokonce i Alec. Ne, to nebylo možné. Ale, bylo to tak. Alec si mě všiml, ale já už byla dávno pryč.

Teď jsem seděla v tmavé místnosti a přemítala co budu dělat. Ne. Tohle jsem nemohla tolerovat a taky nebudu. Pomalu jsem si začínala rozepínat svůj náhrdelník se znakem Volturiů. Ruce se mi přitom třásly. Myslí mi v tu chvíli probíhala spousta otázek, na které jsem neznala odpovědi, ale jen jedna mě doopravdy děsila. "Co bude dál?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 _BarUu_ _BarUu_ | Web | 6. března 2010 v 11:34 | Reagovat

Kraaaaaasa :) Poracuj! Ma to urcite na 100% cenu :) Tesim se na pokracovani ♥ Mas talent jen tak dal :)

2 Kixy25 Kixy25 | 11. března 2010 v 21:27 | Reagovat

ja som team Aro, skoda ze ho zabili...no idem na prvu kapitolu, dufam ze co najskor pribudnu aj dalsie;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama