First Light - 1. Kapitola

29. března 2010 v 17:59 | BellaTS |  First Light
Volterra
Andorra po smrti své rodiny odchází do Volterry. Co se jí tam přihodí a koho tam potká? A kdo je vlastně Andorra ve skutečnosti? Další americká FanFiction. kterou budu překládat do češtiny, ale tentokrát kapitolovka. Snad se bude 1. Kapitolka líbit a zanecháte komentář.




1. Nový začátek
Co se stane, když váš svět doslova převrátí vzhůru nohama? Celá moje rodina byla po smrti. Neměla jsem nikoho, na koho bych se mohla obrátit.

Byla jsem na útěku od síly větší než matka příroda sama.

Šli po mně, protože jsem byla jednou z nich.

Neustále jsem se stěhovala, nevěděla jsem kde budu v bezpečí.

Všechno, co jsem věděla bylo, že dokud budu naživu, tak se pátrání po mně nikdy nezastaví. Chtěli mě studovat a pak mě uvěznit navždy. A jak dlouho je navždy, to jsem netušila.

Vždycky jsem cestovala. Kdykoliv jsem zatoužila někam odejít, odešla jsem, nikdy jsem z toho nebyla unavená. To byla jedna z věcí, které mě odjakživa překvapovala. Řekla bych, že už od chvíle kdy jsem byla dítě a žila se svými rodiči...

Zavřela jsem oči a snažila se myslet na něco jiného, ale nemohla jsem to dostat z hlavy, vzpomínky na rodiče mi už ublížili tak moc, že jsem se snažila zapomenout.

Tolik jsem se snažila. Marně.

Můj úžasný bratr mi jednou řekl, že vzpomínky jsou dobrá věc, která nám pomáhá připomínat, že rodiče jsou stále s námi. Pak náhle jednoho dne zmizel a už se nikdy nevrátil. On byl ten kdo mě držel naživu, a když zmizel, pomalu jsem ztrácela vůli žít. Kdysi, když mi bylo zle, dokázal mě uklidnit a já se vždy cítila lépe.

Několik let poté, co naši rodiče zemřeli, začala válka a on se chtěl přihlásit k armádě. Zněl pokaždé tak pyšně, když o tom někomu vyprávěl. Snažila jsem se ho přesvědčit aby zůstal, ale nedal si říct. Psal, ale pak po několika měsících najednou přestal, a já se od jeho přítele dozvěděla, že v boji padl.

To byl ten den, kdy se můj život zastavil, kdy jsem neměla nikoho. V domě jsem nezůstala, musela jsem ho pronajmout. Celý svět se najednou zastavil a já musela odejít. Nevěděla jsem kam. Vzala jsem peníze a vydala jsem se vstříc novému životu. Začala jsem cestovat na nová a vzrušující místa, Amerika, pak Evropa a nakonec celý svět. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe, že ho ještě můžu najít, že ještě není ztracený, že bychom mohli být znovu rodina.

Ale to byl to jen pouhý sen, který se vytratil jakmile jsem dorazila do Itálie. Bylo to roku 1862 a mě bylo pouze 16. Kamkoli jsem šla, tak mi lidé říkávali, že jsem příliš mladá na to, abych cestovala sama, ale já je vždy jen ujistila, že jsem v pořádku a stěhovala se na další místa.

Itálie však byla jiná, Volterru jsem měla ráda, bylo to klidné a starobylé město, s vysokými zdmi a zajímavou historií. Milovala jsem ji.

Věděla jsem, že bych neměla zůstávat v tak klidném městě, bylo to jako by skrývalo strašlivé tajemství. Jeho obyvatelé byli zřejmě velmi lstivý a úskoční, ale já se v duchu jen smála, tomu co jsem si o nich myslela. "Ano byla pravda, že všichni lidé ve Volteře byly masově nepříčetný šílenci a kdyby na mě přišli, udělali by všechno proto, aby mě zabili."

A to jsem ještě neměla tušení, jak blízko pravdě moje myšlenky byly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 twilight-saga-blog twilight-saga-blog | Web | 29. března 2010 v 19:30 | Reagovat

Zní to velmi zajímavě. Určitě pokračuj, jem zvědavá, jak se to vivine ;-)

2 klapulinka tvé SB=)))♥♥ klapulinka tvé SB=)))♥♥ | Web | 29. března 2010 v 19:36 | Reagovat

jo už se těším na pokračování, je to zajímavé:))))

3 twilight-saga-blog twilight-saga-blog | Web | 6. dubna 2010 v 15:03 | Reagovat

prosím o pokráčko ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama